Mercedes Benz 500 SL a CE 300
Dva případy pro čtyři
Najít mezi pestrou plejádou klasických vozů a youngtimerů sportovní kariolet není příliš těžký úkol. Vždyť bývaly doby, kdy plátěná střecha k autu sportovního střihu jednoznačně patřila a kupé byla vyhrazena spíše lidem, kteří dávali před razantní jízdou s vlajícími vlasy přednost stálé plechové pokrývce nad hlavou. Skloubit skutečné pohodlí a luxus s možností užít si slunce či hvězdného nebe umožňují oba vyobrazené Mercedesy hned čtyřem členům posádky.
500 SL se líbí každému
Mercedesy nejsou a nikdy nebyla auta pro každého a jejich řidiči vždy chtěli něco víc, než jen bezproblémový dopravní prostředek. Přestože se dnes snaží snad všechny automobilky, aby celý jejich výrobní program vypadal luxusně, kvalitně a honosně, ještě donedávna bylo dle auta opravdu na první pohled vidět, s kým máte na silnici tu čest. A mnozí řidiči si na tom zakládali. Na tuto strunu se mimochodem nedávno snažilo jaksi obráceně zabrnkat propagační oddělení, které má na starost reklamu nové Dacie Duster. Nutno říci, že celá tato reklamní kampaň vyznívá poněkud do ztracena. Nejsem jistě sám, kdo pochybuje, že bohaté a úspěšné řidiče luxusních značek dráždí vzhled a cena Dusteru natolik, až jsou schopni jej ze vzteku omlátit golfovou holí nebo na něj sypat odpadky z pouličního koše, jak to sugestivně ukazují reklamní klipy, jakoby natočené skrytou či průmyslovou kamerou. Také u nás proběhla v TV kampaň „i má kabelka je dražší…“ . Pravda je, že auta s hvězdou nebo modrobílou vrtulí ve znaku nikdy netáhla příliš volnomyšlenkářsky založené jedince, kterým nezáleželo na pohodlí, luxusu, prestiži, popřípadě vůbec na ničem. Ovšem u „pětistovky“ lze vysledovat zajímavou skutečnost, a sice to, že i lidé, kteří nijak zvlášť po Mercedesu neprahnou, oceňují vzhled a nepopiratelný šarm tohoto nevšedního kabrioletu. Nemusíte být nutně zrovna úspěšný realitní makléř ze severní Moravy či solventní nájemce pěti bratislavských benzínových pump a 500 SL vás stejně okouzlí jednoduchými liniemi své karoserie a pětilitrovým osmiválcem, jehož pověst je více než skvělá. Jinými slovy, dvousedadlová pětistovka (zadní nouzová sedadla se dodávala na přání) s odnímatelným hardtopem a plátěnou střechou se líbí většinou i tomu, kdo v Mercedesech nejezdí a velkou limuzínu by si nikdy nepořídil.
R 107 přišla po Pagodě
SL-řada 107 designéra Friedricha Geigera, zodpovědného mimo jiné za vzhled legendárních vozů jako 500 K nebo 300 SL, důstojně nahradila v roce 1971 tolik oblíbenou Pagodu (W113). Jednoduchý klínovitý tvar karoserie byl aerodynamičtější a mimo jiné zde byla poprvé k vidění velká žebrovaná zadní světla. Motory řady R107 byly během její osmnáctileté existence různé, stejně jako jejich objemy a výkony. Vyobrazený automobil, jehož zadní sedadla (určena pro děti do 30 kg) jsou vybavena bezpečnostními pásy, pohání pětilitrový V8 o výkonu 245 koní. Největším motorem řady byl rovněž vidlicový osmiválec exportního modelu 560 SL s objemem 5547 cm3. Nová SL řada vytyčila mimo jiné zcela nové standardy v oblasti pasivní bezpečnosti interiéru i exteriéru, například od základu nově vyvinuté sloupky čelního skla byly o 50% pevnější než sloupky předchozích verzí. Čelní i zadní okno (v hardtopu) byly lepené, což také přispělo k dobrým výsledkům při testech havárie „na boudu“ a díky čemuž bylo možné prodávat bez potíží SL i v USA, kde si vždy potrpěli na konstrukce s targou. Od roku 1980 bylo dále na poli bezpečnosti nabízeno ABS a o dva roky později airbag řidiče. Seznam možných úprav na přání byl ostatně velmi dlouhý a mohl koncovou cenu vozu podstatně zvýšit.
Moderní klasik
Řada 107 se během let výroby nijak podstatně neměnila a již ke konci výroby byly první vozy z této řady považovány za klasiky. Ceny za ojetou „stosedmičku“ byly stabilně vždy vyšší, ale obecně lze jen těžko stanovit nějaký průměr, neboť existovalo velké množství verzí, motorizací a auta se velmi lišila mírou vybavenosti. Za perfektně zachovalý kus po pečlivém majiteli s minimálním počtem najetých kilometrů dnes ovšem zaplatíte vždy sumu okolo jednoho milionu korun. O něco méně jsou pak žádána kupé s označením SLC. Protože však bývají ojeta podstatně více než kabriolety, je v jejich případě extrémně těžké narazit na špičkově zachovalý kousek.
CE 300 pro celou rodinu
Komu připadá „pětistovka“ sice hezká, ale přeci jen malá či už letitá, může sáhnout po mladším a větším kusu z početné rodiny luxusních kabrioletů s hvězdou. Model CE 300 je spíše znám pod označením W124 a na rozdíl od sportovně střižených W107 nabízí skutečné pohodlí dvěma dospělým na zadních sedadlech. Pro milovníka značky Mercedes, který hledá otevřené auto spíš klasického vzhledu, ale nechce vysloveně veterána a navíc by rád jezdil na výlety i se svými dětmi a malým psem, je CE 300 dobrá volba. Tato řada, označovaná od začátku devadesátých let někdy také jako „první E-řada“, představovala vozy vyšší střední třídy a vyráběla se v mnoha karosářských variantách během let 1984 až 1997 znovu s neuvěřitelně širokou paletou různých motorů. Čtyřsedadlový kabriolet přišel v září roku 1991, jeho konstrukce vycházela z kupé. Kabina se vyznačovala mimo jiné vysokým stupněm bezpečnosti při bočním nárazu a převrácení a propracovanými deformačními zónami vpředu i vzadu. Kvůli dosažení co největší odolnosti proti kroucení karoserie bylo přepracováno nebo nově navrženo asi tisíc dílů a nosné plechy byly vyrobeny z lepšího materiálu.
Kabriolet na velkou turistiku
Spojení pohodlných zadních sedadel a objemného zavazadlového prostoru není zpravidla pro kabriolety typické, z CE 300 proto dělá opticky docela dlouhý vůz. Vypočítat řadu nových bezpečnostních prvků by zabralo samostatný článek, omezme se proto na ABS v sérii od roku 1988 a airbag spolujezdce po roce 1992. Kabrio s označením CE 300-24, značící čtyřiadvacetiventilový třílitrový šestiválcový benzínový motor o výkonu 220 koní, byl nabízen v evropských zemích. 54 kusů této série upravila firma AMG, a to včetně motoru. Tyto vylepšené vozy se prodávaly buď s označením E 36 AMG na bázi modelu E 320, nebo jako 300 CE-24 3,4 AMG v prodejní síti Daimler-Benz.
Verze Sportline
Pod označením „Sportline“ byly nabízeny vozy řady W124 a W201. Tato úprava byla k mání na severoamerickém trhu pro modelové řady 190E 2.6 a 300E/300CE v letech 1992-93 a pro E320/E320 kupé v letech 1993-95. V Evropě se prodávaly vozy s úpravou „Sportline“ dostupnou pro všechny varianty. Úprava se neomezovala pouze na kosmetické serepetičky, ale paket obsahoval sportovní sedačky, větší kola a nižší profil pneu, strmější řízení, snížený podvozek a upravené tvrdší pérování.
I když jde u obou popisovaných aut o čtyřsedadlové kabriolety, je přeci jen 500 SL více určena individualistům či lidem, kteří jezdí jen ve dvou. Toto sportovní kabrio představovalo již v době svého vzniku auto, které bude v garáži na druhém či třetím parkovacím místě čekat na vhodný okamžik plný slunce. Proto nebývají tyto vozy ani příliš ojeté a mnohdy dosti nízký stav najetých kilometrů může budit zdání, že byly stočeny. CE 300 je ideálním vozem do rodiny, kde je Mercedes jasná volba a ve které spolu členové tráví hodně času i přes léto. Jeho čtyři plnohodnotná sedadla vypadají nejlépe, jsou-li plná radosti, slunce a smíchu. Krásné léto!
