Výstava v Galerii Vaňkovka týden před Classic Show Brno

V pondělí 5. března 2013 začala výstava veteránů v obchodním centru Galerie Vaňkovka. Obchodní pasáže těsně sousedí s výstavní síní Wannieck Gallery, kde bude ve dnech 15.–17.3. 2013 probíhat již třetí ročník Classic Show Brno.

Na výstavě jsou vystaveny tyto vozidla:

Bugatti Type 37A (1928)

Automobily Bugatti se staly opravdovým pojmem v roce 1924, kdy automobilka na Grand Prix ve francouzském Lyonu poprvé představila Type 35. Vůz byl výjimečný nejen svým vzhledem a pečlivým zpracováním, ale i použitým řadovým osmiválcovým motorem o objemu 1991 cm³ se třemi ventily na válec a výkonem 90 koní při 5500 otáčkách za minutu. Na svou dobu měla tato bugatka mimořádné jízdní vlastnosti, které jí umožňovaly získat nepočítaně úspěchů na různých závodech a soutěžích. Automobily Bugatti výrazně předběhly svou dobu a jejich závodní verze byly téměř neporazitelné. V letech 1925–1926 získaly 1000 vítězství a v jediném roce 1927 vyhrály dokonce více než 800krát! Konstrukce karoserie umožňovala doplnit vůz blatníky a osvětlením. Vůz se tak ze závodního změnil na sportovní automobil pro vybrané zákazníky. Celkem bylo postaveno asi 400 vozů Bugatti Type 35 v různých verzích. Na jejich věhlasu se ve velké míře podíleli také jejich majitelé a uživatelé v Čechách, mezi kterými je na předním místě třeba jmenovat Čeňka Junka a Elišku Junkovou.

Na podvozcích téměř identických s Bugatti Type 35 byly do roku 1930 montovány i řadové čtyřválcové motory o objemu 1496 cm³ a výkonu 60 koní. Těchto 286 vozů bylo označeno jako Bugatti Type 37. Pokud byl obdobný motor doplněný o kompresor, jeho výkon vzrostl na 80–85 koní a vůz byl označován jako Type 37A. Mnozí závodníci z přelomu dvacátých a třicátých let tento model upřednostňovali dokonce i ve srovnání s osmiválcovým vozem Type 35, protože motor „malé“ bugatky byl velmi spolehlivý a vůz byl celkově mnohem lehčí. Bugatti Type 37A tak úspěšně startovaly v náročných závodech, jako byla Targa Florio, 24 hodin Le Mans nebo Mille Miglia.

Technické parametry:

zdvihový objem 1496 cm³

max. výkon 67 kW při 5000 ot/min

převodovka manuální čtyřstupňová se zpátečkou

nejvyšší rychlost 190 km/h

Bugatti Type 40 (1926)

Bugatti Type 40 se objevila roku 1926 jako náhrada za modely Brescia. Vůz měl delší podvozek a motor odvozený od sportovních Type 37, tj. řadový čtyřválec o objemu 1496 cm³ s pětkrát uloženým klikovým hřídelem. Rozvod OHC s jednou vačkou ovládal tři ventily na válec – dva sací, jeden výfukový – a výkon kolem 45 koní byl převáděn na zadní nápravu přes čtyřstupňovou převodovku. Do května 1931 bylo vyrobeno 775 kusů Type 40 a následně dalších 32 označených Type 40A s objemem motoru zvýšeným na 1627 cm³. Podle odhadů se jich dochovalo asi 200 kusů. Bugatti Type 40 byla levnější variantou v nabídce alsaské automobilky. Standardní karoserií bylo čtyřsedadlové kupé, ale mnoho vozů prodal Bugatti jenom jako podvozek různým karosárnám.

Vystavený vůz s číslem podvozku 40126 byl vyroben 13. srpna 1926 pro firmu Pilette z Bruselu a podle továrních záznamů na něm byla dvousedadlová karoserie. Později se vůz dostal do Anglie, kde byl překarosován. V současnosti je na něm typická anglická karoserie typu sportovní tourer.

Technické parametry:

zdvihový objem 1496 cm³

max. výkon 52 kW při 4500 ot/min

převodovka samostatná manuální čtyřstupňová

se zpátečkou

nejvyšší rychlost 130 km/h

Zetor 25A (1955)

Po roce 1945 hledala brněnská Zbrojovka perspektivní výrobní program. Zemědělství, stejně jako další odvětví hospodářství a průmyslu, trpěly nedostatkem dopravních a mechanizačních prostředků. Kolektiv konstruktérů pod vedením Ing. Františka Musila a Ing. Jaroslava Miksche po půlročních přípravných pracích stál v úterý 14. listopadu 1945 za dokončením prvního funkčního Zetoru 25. Prototypy prošly náročnými zkouškami, nejprve v tovární zkušebně a poté při soutěži traktorů na pozemcích v Chrlicích, kde soutěžily s traktory dalších značek. Z domácí produkce Škoda 30 z Plzně a z produkce USA traktory Farmall, Ferguson a John Deere, přivezené do republiky v rámci akce UNRRA.

Pro rok 1946 bylo plánem stanoveno vyrobit 500 kusů Zetorů 25. Z dlouholeté tradiční výroby zbraní byla část personálu postupně přeškolena pro traktorovou montáž, plánovanou produkci ale výrazně brzdil nedostatek potřebných komponentů. Navíc se souběžně vyráběl i typ Zetor 15.

V dubnu 1947 byl dokončen tisící Zetor 25, v únoru 1949 pak byl vyroben Zetor 25 opatřený výrobním číslem 10 000. V průběhu roku 1948 byly na všechny vyráběné traktory montovány elektrické startéry.

Výroba Zetoru 25 byla ukončena roku 1961 a celkem bylo smontováno 158 570 kusů.

Technické parametry:

Traktor bezrámové konstrukce

Motor: dvouválcový, vznětový s předkomůrkou, čtyřdobý, kapalinou chlazený, rozvod SV, vrtání 105 mm, zdvih 120 mm, objem 2078 cm³; motor s převodovkou a rozvodovkou tvoří jeden montážní celek, který je současně nosnou částí celého traktoru, mazání tlakové oběžné

Výkon: 25 k při 1800 ot/min

Spojka: jednolamelová, suchá, mechanicky ovládaná

Brzdy: mechanicky ovládané, působí buď jednotlivě, nebo společně na zadní hnaná kola

Palivová nádrž: na 45 litrů motorové nafty

Hmotnost: 1826 kg

Ford model A (1928)

Automobilový průmysl se zcela změnil poté, co v říjnu 1908 začala automobilka Ford vyrábět svůj Model T. Prakticky nezměněn se tento vůz vyráběl téměř devatenáct let a celkem se jich prodalo přes 15 milionů. Ford Model T zajisté nebyl nejlepším americkým automobilem, byl ale nejlevnější a nejspolehlivější a jeho popularitě tak nestálo nic v cestě. Již roku 1914 vyráběla automobilka jeden vůz každých 40 sekund a v roce 1925 se vyrábělo devět tisíc automobilů denně. Konkurence však nezůstala dlouho pozadu a pod jejím tlakem byl Model T roku 1927 nahrazen modernějším modelem A. Vůz poháněl nový řadový čtyřválec o dvojnásobném výkonu v porovnání se svým předchůdcem. Dalšími novinkami byly lankem ovládané brzdy na všech kolech a dvojčinné tlumiče typu Houdaille. Navíc tvary karoserie připomínaly mnohem dražší Lincoln. Vůz byl k dostání v několika barevných provedeních s devíti typy karoserie a přitom byl stále levný. Základní provedení stálo 460 dolarů.

Vystavený Ford Model A byl roku 1928 vyroben v licenci kanadskou firmou Ford du Canada Limitée sídlící ve městě Windsor v jihozápadním Ontariu. Karoserie typu Sport Coupé byla oblíbená praktickými lékaři, kteří tento typ vozu používali k dojíždění za pacienty. Do České republiky byl vůz dovezen z Holandska.

Technické parametry:

zdvihový objem 3257 cm³

max. výkon 30 kW při 2200 ot/min

spotřeba 16–18 l/100 km

převodovka manuální třístupňová se zpátečkou

nejvyšší rychlost 85 km/h

Rolls-Royce Silver Shadow (1973)

V roce 1965 nahradil Rolls-Royce Silver Shadow předchozí model Silver Cloud. Pro anglickou automobilku představoval výrazný skok kupředu. Nový vůz měl zcela novou (poprvé v historii značky) samonosnou karoserii, hydraulické pérování s nastavením výšky podvozku (licence Citroën) a dvouokruhové kotoučové brzdy. Poháněl ho vidlicový osmiválec o objemu 6230 cm³ spojený s čtyřrychlostní automatickou převodovkou, kterou od roku 1970 nahradila osvědčená americká třístupňová samočinná převodovka GM400 Torque Converter. Zároveň byl objem motoru zvýšen na 6750 cm³. Silver Shadow se vyráběl po 12 let a prodělal mnohé úpravy včetně změny pérování, interiéru a mnoha dalších. Přestože se jednalo o luxusní vůz, patřil k těm rychlejším. Dosahoval maximální rychlosti 185 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h na hranici 11 sekund a z klidu urazil 400 metrů za 17,6 sekundy. Roku 1977 byl nahrazen modelem Silver Shadow II a dohromady se oba modely staly nejprodávanějším vozem automobilky Rolls-Royce.

Vystavený vůz byl do České republiky dovezen ze Švýcarska a je součástí sbírky veteránů pana Ladislava Samohýla vystavené v Muzeu Aloise Samohýla ve Zlíně.

Technické parametry:

zdvihový objem 6750 cm³

max. výkon 141 kW

spotřeba u vozů Rolls-Royce se zásadně neuvádí

převodovka automatická čtyřstupňová

nejvyšší rychlost 193 km/h